Péče o kozy

Život zvířat

Naše kozy bydlí v kozíně,tedy kozí stáji, který jsme postavili před pěti lety. Chováme je na hluboké podestýlce, podestýláme senem popřípadě slámou. Stání vyklízíme podle potřeby i čistota ve stáji má na kvalitu mléka vliv. Každá koza má k dispozici v době porodů a odchovu kůzlat svoje stání kvůli potřebnému klidu. Jakmile toto období pomine, jsou kozy ubytovány dohromady s volným přístupem ven. Od jara do podzimu si pak volně chodí na pastvu, kde mají pestrý výběr různých trav a bylin. Přestože pastvina není příliš veliká, naše každoroční péče o ni její pestrost zaručuje. Dvakrát denně dostávají kozy i kůzlata seno a ještě příkrm ve formě šrotu, který si sami připravujeme a k němuž přimícháváme důležité vitamíny. A protože chceme čisté mléko a maso bez zbytečné chemie, kupujeme seno a obiloviny u místních, malých zemědělců. Zvířata mají také kdykoliv přístupný minerální liz a čerstvou vodu. Samozřejmostí je u nás péče o paznehty koz, které se snažíme upravovat dvakrát do roka. A jako bonus navíc mají naši svěřenci ještě péči o srst, ve které se střídám s našimi dětmi. To všechno dohromady tvoří dobré podmínky pro vynikající mléko, což je pro nás hlavní a důležitý produkt.

Kozel má celoročně své vlastní stání, kam dostává v zimě seno, během roku trávu a v připouštěcí sezoně ještě námi namíchaný příkrm obilného šrotu. Vyzkoušeli jsme různé typy chovu kozla, ale nakonec jsme zůstali u již zmíněného, neboť tento způsob chovu našemu kozlovi vyhovuje nejlépe. Nyní je to spokojené zvíře (což je na něm vidět) a o to nám jde především.

Snažíme se o zvířata pečovat co nejlépe a s láskou, dát jim co potřebují a ještě něco navíc abychom jim připravili co nejhezčí život. Oni nám to pak vrací spokojeností, kterou z nich čerpáme a radostí z toho že to, co děláme má smysl!

Vztahy zvířat

Kozy sami si vytvořili svou hierarchii, kterou striktně dodržují a všichni respektují. I nejposlednější členky stáda jsou spokojeny a vlastně šťastny, že do stáda patří. Vůdkyni stáda vždy respektují, což se projeví hlavně u krmení. Vůdkyně je totiž u všeho první a bere si vždy to nejlepší. Taková koza své postavení získá většinou svoji osobností a povahou, která ji k tomu tak trochu předurčuje ale taky trochou agrese. Je to taková královna stáda. U nás byla královna Agáta, ale protože jsme o ni minulý rok přišli, trůn obsadila její dcera Anička. Zatím to nemá moc lehké, ostatní ji nechtějí brát na vědomí protože trůn nezískala  svou osobností ale z nutnosti. Přesto ji všichni ustupují, což je ovšem dáno jejími rohy, které na kolegyních vůbec nešetří. Teď bude muset domluvit Jitce, druhé nejvyšší koze a pak ještě Amále, která má také rohy, čímž se pro Anču stává velkou konkurencí. Ještě se uvidí, jestli to dokáže a jestli se Jitka opět spokojí s druhým místem. Zatím to vypadá že ano, moc o vůdčí pozici nebojuje. Asi už chce mít ve svém věku klid, vždyť už ji letos táhne na sedmý rok. Ostatní kozy se jen podřizují a ani jednu nenapadne, že by Anče, popřípadě Jitce do něčeho mluvili. Jakmile se nejvyšší koze narodí kůzlátka, automaticky jsou to hýčkaná princátka, která si mohou vše dovolit, ale nikdo si nesmí nic dovolit k nim. To samé je i při pravidelném dojení, kozy sami si udělali svůj pořadník a běda té, která by chtěla některou předběhnout! Samozřejmě královna je za všech okolností první vždy a všude. I když se nám to zdá nespravedlivé, holkám to takhle celkem bez problémů funguje a tak se snažíme jim do toho nezasahovat. Přesto se někdy stane, že musíme některé z nich přispěchat na pomoc, když už je pro ni situace nezvladatelná. Protože každá koza, co u nás bydlí je osobnost a má svou vlastní povahu, tak ke každé musíme také jinak přistupovat. S čistým svědomím si troufáme tvrdit, že právě díky tomu jsou u nás zvířata spokojena a tím dávají dobrý základ našim mléčným výrobkům.

Je opravdu zajímavé sledovat kozí život a jejich starosti. Jak se bez větších problémů shodnou ve stádě a každá přijme jí určené postavení bez vzdoru i přes to, že je to kolikrát hodně neférové. V dnešní uspěchané a agresivní době tímto chováním od našich zvířat načerpáváme potřebný klid a pohodu, což je pro všechny členy naší rodiny velmi důležité. Nelitujeme ani jedné minuty, kdy jsme s nimi ať už při práci, krmení nebo jen tak pro radost.